Onemocnění ryb je obecně ohromně obsáhlé téma, protože do něho spadá obrovské množství chorob. Bojovnice jsou sice na jednu stranu známé tím, že vydrží i poměrně žalostné prostorové podmínky, na stranu druhou jsou však vnímavé na nejrůznější patogeny, které jiné druhy ryb zdaleka tak často nepostihují. Zřejmě tomu přispívá skutečnost, že jsou bojovnice extrémně prošlechtěným druhem, a podobně jako u jiných „přešlechtěných“ zvířat si i to vybírá svoji daň. Ani zkušený chovatel se občasným nemocem v chovu nevyhne. Ten však zpravidla ví, jak si s takovými problémy poradit, zatímco pro mnohé začátečníky může nastat situace, kdy si nebudou jisti ani s určením onemocnění, ani s postupem léčby.
Pro včasné odhalení problému je potřeba rybky pravidelně sledovat a věnovat pozornost změnám v chování. Zvýšenou pozornost bychom měli akváriu věnovat, pokud se nám zdají rybky letargické, polehávají na dně, nechtějí přijímat potravu, mají potíže s dýcháním či plaváním, otírají se o dekorace nebo stěny nádrže, mají slepené ploutve, nebo např. mají stále stresové zbarvení (tmavé horizontální pruhy na těle, zatímco ostatní barvy jsou pobledlé). Jednotlivé příznaky nemusí nutně znamenat onemocnění, ale jasně ukazují, že něco není v pořádku.
Jestliže se nám rybky nějakým způsobem nepozdávají, je dobré jako první rychlou pomoc vyměnit část vody v nádrži. Mnohdy i tento jednoduchý úkon pomůže, neboť právě zhoršená kvalita vody bývá nejčastějším problémem, i když se může zdát na pohled čistá. Výbornými pomocníky pro celkové udržování příznivějšího prostředí v akváriu jsou přírodní produkty, např. listy mandlovníku mořského či jeho kůra, nebo třeba olšové šištičky. Pro jejich blahodárné účinky tedy doporučujeme listy a další přírodní produkty obecně využívat i v běžném režimu a trochu tak napomáhat přirozenou cestou ke zdravějšímu prostředí pro naše chovance.
Jako první pomoc v případě, kdy si nejsme jisti, co se s rybkou děje, ale chceme něco udělat, můžeme také dát bojovnici do samostatné nádržky, do které přidáme sůl v poměru max. 1 čajové lžičky na 1-2 l vody (bez konkrétních příznaků doporučujeme dávkování nižší) a klidně větší množství zmiňovaného mandlovníku (tak, aby byla voda temně jantarová – např. jeden velký list na 5-10 l vody). Tato ozdravná kůra nevyřeší každý problém, ale může pomoci zastavit některé choroby hned v zárodku. V takto přisolené vodě by však ryba neměla být dlouhodobě. Ideální je posoudit stav po 5-7 dnech a pokud se bude rybka zdát v pořádku, můžeme ji umístit opět do čisté vody (bez soli).
Pokud jsou ostatní obyvatelé akvária v pořádku, doporučujeme vždy léčit odděleně pouze napadenou rybku, aby se zbytečně nenarušovala rovnováha v akváriu případnými léčivy, a také s ohledem na různou citlivost různých druhů živočichů na potřebné koncentrace léčiv (příp. zmiňované soli). To samozřejmě neplatí u onemocnění, které vyžadují přeléčení celé společné nádrže (např. vnitřní parazitózy).
V následujících odstavcích si projdeme nejčastější neduhy, které mohou naše chovance značně potrápit. Uděláme si opravdu pouze stručný přehled, jelikož toto téma v podrobnějším měřítku vydá na samostatnou knihu a my bychom byli rádi, aby bylo pro každého reálné dočíst článek do konce :)
Bakteriální rozpad ploutví (BRP)
BRP je snad nejčastější onemocnění bojovnic vůbec. Zejména u závojových rybek s výrazněji větvenými paprsky v ploutvích (např. varieta Halfmoon). Jak už sám název onemocnění říká, postihuje ploutve, které jsou od okrajů doslova rozežírány bakteriemi rodů Aeromonas či Pseudomonas. Postižené okraje ploutví bývají zarudlé, nebo zčernalé, jako by byly ohořelé. Průběh onemocnění může být proměnlivý, ale zpravidla zde nedochází k akutním formám a onemocnění rybku neohrožuje na životě. Když si všimneme nemoci v počátcích, velmi často pomůže obyčejná „vodoléčba“ spočívající ve výměně části vody (v případě malého objemu i kompletní výměna 100% vody) opakující se několik dní po sobě. Pokud má rybka zasažené ploutve výrazněji, je dobré sáhnout po některém z dostupných antibakteriálních léčiv. Konkrétně u BRP bývají velmi dobré výsledky s léčivem Baktopur direct od Sery.
Po vyléčení začnou ploutve v poměrně krátké době dorůstat (nikdy už však nedorostou tak dokonale, aby byly „jako nové“).
Columnaris
Bakteriální onemocnění způsobené Flexibacter columnaris. Mezi typické projevy patří bílé nekrózy na těle. Někdy může být zaměněno za napadení plísněmi, protože postižená místa mohou evokovat zaplísnění. Tyto bakterie upřednostňují zásaditou vodu, proto se onemocnění příliš nevyskytuje v nádržích s nižším pH. V případě léčby tedy může pomoci i snížení pH na hodnotu okolo 6. K léčbě se dají využít dostupná antibakteriální léčiva, příp. sůl (o soli více u plísní).
Vodnatelnost
Vážné onemocnění způsobené vnitřní bakteriální infekcí. Mezi hlavní příznaky patří zježené šupiny a výrazně zvětšená břišní dutina. V případě, že ještě nedochází ke zvětšování břišní dutiny, je šance na úspěšnou léčbu pomocí antibakteriálních přípravků. Pokud je však zvětšená břišní dutina, dochází již bohužel k nevratnému poškození vnitřních orgánů a rybce je lepší humánně co nejrychlejší možnou cestou ukončit trápení. Pokud nemocná rybka ve společenské nádrži nezemře, bývá riziko přenosu na ostatní obyvatele minimální. V závislosti na konkrétním patogenu a imunitním systému daného jedince může být průběh onemocnění značně proměnlivý.
Popeye (exophthalmia)
Velmi typické onemocnění, kdy dochází k výraznému zvětšení a zákalu jednoho nebo obou očí. Ve většině případů je na vině špatná kvalita vody. Při včasném zachycení nemoci postačí již zmíněná vodoléčba. Pokud se však příznaky nepodchytí včas, může dojít k nenávratnému poškození rohovky (viz úvodní fotografie).
Oodinium (obrněnka)
Velmi časté onemocnění. Jedná se o infekci způsobenou kožními parazity z rodu Oodinium. Jako první příznaky, které chovatel pozoruje, jsou stažené až slepené ploutve a otírání rybek o předměty v akváriu. Při nasvícení rybky z boku a ideálně pozorování shora jsou pod určitým úhlem světla viditelné drobné světlé tečky po celém těle i ploutvích napadené rybky. Onemocnění většinou nemívá akutní průběh a nebývá smrtelné (je ovšem potřeba zahájit léčbu co nejdříve, aby nedošlo k napadení dalšími patogeny). Optimální léčba u tohoto onemocnění je volba přímo určených antiparazitik. Na trhu jsou již k dostání velmi šetrné přípravky, které tolik nezatěžují organismus a dají se tak bez obav použít i při léčbě potěru, nebo v nádržích, kde jsou jiné, citlivější druhy. Vhodná je např. kombinace léčiv eSHa exit a eSHa 2000.
V případě menšího napadení je také cesta ve zvýšení teploty nad 30°C. Při takto vysoké teplotě se zastavuje parazitům vývojový cyklus a v podstatě postupně vymřou. Následně má rybka možnost uzdravit imunitní systém a k opakované infekci po opětovném snížení teploty na normální hodnoty by nemělo dojít. Při této metodě léčby zpravidla bývá rybka zbavená parazitů v horizontu jednoho týdne. Je však velmi důležité si uvědomit, že tento postup nelze aplikovat vždy. Bojovnice jsou ryby z tropických oblastí a toto zvýšení teploty jim nijak výrazně nevadí. Pro spoustu jiných druhů živočichů i rostlin však může být tak vysoká teplota likvidační!
Krupička
Velmi známé onemocnění akvarijních ryb obecně. Jedná se taktéž o napadení kožními parazity, tentokrát z rodu Ichtyophthirius. Na rozdíl od mnoha jiných druhů ryb však u bojovnic není tak časté. Je však dobré ho zmínit, neboť může ve společenské nádrži propuknout u jiných druhů a ani bojovnice se při rozsáhlejší infekci napadení nevyhne. Postižená rybka má na těle i ploutvích jasně viditelné světlé kulovité parazity. Průběh i léčba je obdobná jako u oodinia.
Ichtyobodóza
Onemocnění způsobené prvokem Ichthyobodo necator (bičivka rybí). Mezi hlavní příznaky patří hlenovitý povrch kůže, příp. může být bělavě či šedavě zakalená. Na trhu jsou již k dostání přípravky přímo určené proti tomuto typu onemocnění.
Vnitřní parazité
Řeč je typicky o střevních parazitech, jimiž jsou např. hlístice (Capillaria nebo Camallanus) či tasemnice. Při napadení těmito parazity rybky přijímají normálně potravu, ale hubnou a chřadnou, protože jim parazité seberou podstatnou část živin. Pokud dojde k extrémnímu namnožení parazitů v organismu, dochází naopak ke zvětšení břišní dutiny. Jedná se o chronické onemocnění. K léčbě jsou na trhu dostupné přímo určené přípravky. Důležitá je prevence a dodržování karantény u nově zakoupených jedinců. K infekci v chovu zpravidla dochází právě kvůli nedostatečné pozornosti při koupi nových ryb.
Spironucleus/Hexamita
Onemocnění způsobené jednobuněčnými parazity žijícími primárně v trávicím traktu a dalších vnitřních orgánech. U bojovnic a většiny dalších akvarijních ryb je to typicky rodem Spironucleus, zatímco známější a zažitější rod Hexamita napadá spíše lososovité ryby. Jedním z prvních pozorovaných znaků jsou vláknité bílé výkaly. Následně ryby výrazně hubnou a v pokročilém stadiu se mohou objevovat „krátery“ v oblasti hlavy (od toho často používané označení „děrová nemoc“). Není to však pravidlo (příp. u cichlid naopak mohou být pouze příznaky v podobě zmíněných kráterů bez jiných výraznějších příznaků). Jedná se o chronické onemocnění. K léčbě je vhodné použít přímo určená léčiva.
Plísně
Mezi nejčastější původce plísňových onemocnění patří rod Saprolegnia. Projevují se bílými vatovitými chomáči na povrchu těla ryb. Často představují vedlejší infekce jiného, vážnějšího problému. I samy o sobě však mohou způsobit v organismu velké škody. Při léčbě plísňových onemocnění je vhodné použít léčiva k tomu určená, příp. je možné použít sůl v poměru až 1 čajové lžičky na 1-2 litry. S touto léčbou však velmi opatrně, protože podobně jako velmi vysoká teplota při léčbě oodinia může takto výrazná salinita spoustě jiných organismů ublížit. Naše povídání je zaměřené přímo na bojovnice, ale při léčbě je nutno brát v potaz i další obyvatele nádrže.
Lymphocystis
Nejčastější virové onemocnění vázané na špatnou kvalitu vody a stres. Na ploutvích či těle se objevují světlé útvary, které mohou být zaměněny s plísní. Jedná se o napadené buňky pokožky či ploutví, které se působením viru zvětšují a tvoří „uzlíky“ či chomáčky. Zpravidla postačí prostá vodoléčba a následné udržování lepšího prostředí a minimalizace stresu rybek.
Problémy s plynovým měchýřem
Typicky se projevují nemožností stát ve vodorovné pozici a při plavání ryby táhne ocas ke dnu. U dospělých ryb, které dříve neprojevovaly žádné problémy s plaváním, mohou být problémy s plynovým měchýřem způsobeny bakteriální infekcí zasahující plynový měchýř. V takovém případě je možností nasadit antibakteriální léčbu. Léčba však nemusí být úspěšná, resp. se už nemusí vše vrátit do původního stavu a ryba bude špatně plavat do konce života. Nejčastěji se však problémy objevují u mladých ryb, kterým se souběžně s labyrintem dovyvíjí také plynový měchýř. Ten se postupně protahuje zpředu až do ocasní části, nicméně pokud vývoj neproběhne správně a měchýř se neprotáhne úplně, dochází následně k obdobnému problému – rybky „tahají“ ocas. V období vývoje to může být pouze dočasný problém, který po úplném protažení měchýře zmizí. Někdy se však stane, že se měchýř nevyvine správně a pro rybku je potom problém trvalý. Takový stav již bohužel nelze nijak změnit.
Nádory
V poslední době závažný problém, který bývá čím dál častější. Nádory jsou ve většině případů vázané na přemíru pigmentace, kdy u metalických barev s větší vrstvou pigmentových buněk (typicky platina, dragon apod.) dochází v některých místech ke shlukům buněk, které postupně nabývají a vyústí v nádor, který se postupně zvětšuje. Tyto nádory bohužel nelze léčit, jelikož je to záležitost, která má základ v genetice a jediná cesta, jak proti tomu bojovat, je poctivá práce zodpovědných chovatelů, kteří do chovu nezařazují takto postižené jedince. Pokud nádor nezasahuje žádné důležité orgány (nejvíce nebezpečné jsou zejména v oblasti hlavy), může s ním ryba relativně normálně fungovat. Problém však je, že se často přidá do postiženého místa infekce, která následně může způsobit vážné problémy.
Novotvary může mít na svědomí také výše zmíněné virové onemocnění Lymphocystis, nicméně problém nebývá zdaleka v takovém rozsahu a při dodržení dobrých podmínek si s onemocněním rybka zpravidla dokáže poradit sama. Proti viru samotnému léčba není, proto je nutné co nejvíce pomoci stabilizovat imunitní systém napadeného jedince.
Poranění ploutví či pokožky
Není nic neobvyklého, že se rybky občas zraní, ať už mezi sebou v rámci šarvátek, nebo o nějaký předmět v nádrži. Důležité je udržovat v akváriu čistotu a optimální podmínky, aby nedošlo k většímu nabourání imunity. Rány se relativně rychle zahojí.
Mnohdy se stává, že nelze zcela jasně specifikovat konkrétního původce onemocnění. Především u bakteriálních infekcí je velmi často pro přesné určení patogenu laboratorní vyšetření. To už nám ale bohužel v případě, že chceme rybku uzdravit, nepomůže. Proto se v takových případech nasazuje léčba podle předpokládaného typu infekce (bakteriální, parazitická apod.).
Na závěr je nutno říci, že je důležité snažit se chorobám předcházet poctivou péčí, kvalitní stravou a co největší minimalizací stresových faktorů. Jak se říká, prevence je vždy lepší než léčba. Nicméně pokud rybka onemocní, je potřeba mít alespoň představu, o jaké patogeny se jedná, a dle toho správně zvolit další postup léčby.
Při posílení imunitního systému a následné rekonvalescenci mohou pomoci vhodně zvolená krmiva.
Forte – celkové posílení imunity
Lapacho – při boji s parazity rodu Spironucleus či Hexamita a následném zotavování
Matrine – při boji s kožními parazity a následném zotavování (velmi prospěšné i v rámci prevence)
Fuco – při léčbě bakteriálních infekcí a následném zotavování
Aloe – celkové posílení regenerace např. při hojení ran
Garlic – prevence proti vnitřním parazitům
Velmi důležité je také dodržovat karanténu po koupi nových rybek. Doporučujeme ponechat nové jedince v karanténní nádrži min. 2 týdny. Přeprava je pro ryby velmi náročný proces a představuje značně stresovou záležitost, především u jedinců, kteří prošli importem z jiných zemí. Způsobený stres může mít za následek výrazné nabourání imunitního systému a přesně na tuto trhlinu čekají nejrůznější patogeny, které se ve vodním prostředí vyskytují zcela běžně, ale rybě se správně fungujícím imunitním systémem nic neudělají. Běžně se také stává, že se k jednomu patogenu přidají posléze další, protože mají snazší cestu díky nastalému oslabení organismu. Typickým příkladem jsou sekundární plísňové infekce, které mohou doprovázet jiná, většinou bakteriální onemocnění.
Děkujeme všem autorům fotografií za jejich poskytnutí a všem přejeme, ať se Vám i Vašim chovancům nemoci obloukem vyhnou!
Text: Pavel Jícha
Autoři fotografií:
1. (úvodní) fotografie - Jiří Krupička
2. fotografie (BRP) - zdroj: https://smartaquariumguide.com/wp-content/uploads/2018/11/fin-rot-betta-fish.jpg
3. fotografie (BRP) - Adéla Feřtová
4. fotografie (columnaris) - Jiří Šída
5. fotografie (vodnatelnost) - Monika Životská
6. fotografie (vodnatelnost) - Štěpánka Čtvrtníčková
6. fotografie (popeye) - Jiří Krupička
7. fotografie (oodinium) - Kristýna Nováková
8. fotografie (oodinium) - Peter Tomáš
6. fotografie (krupička) - Lucie Makásová
10. fotografie (napadení hlísticemi) - Matěj Novák
11. fotografie (pigmentový nádor) - Jiří Krupička
12. fotografie (mechanické poškození ploutví) - Pavel Jícha
13. fotografie (bakteriální infekce) - Jiří Krupička
14. fotografie (bakteriální infekce) - Jiří Krupička